Ostatní
Pokemon a Magic
Než předám slovo Romanovi, dovolte mi několik vět, proč tento článek zvěřejňujeme. Jak možná víte, provozujeme kromě Pokemon-Guru.cz také portály Magic-Guru.cz a CMUS.cz. Oba tyto portály jsou věnované hře Magic the Gathering. Ze zkušenosti také víme, že mnoho hráčů Pokemonu, kteří s touto hrou skončili, přešli na Magic.
Cílem tohoto článku je upozornit na skvělou hru Magic the Gathering a v případě, že byste někdy končili s Pokemony, určitě vyzkoušejte Magic, protože je to zase úplně něco jiného.
Nyní už předávám slovo Romanovi.
Pamatuji si jako dnes, když sem poprvé spatřil nažloutlou, myš připomínající příšerku, co mrská blesky všude kolem sebe. Bylo to září roku 2000, kdy TV Nova začala vysílat japonský animovaný seriál Pokémon. Seriál odstartoval nákazu jménem Pokémon a ta se začala šířit po celé zemi rychlostí blesku. Byl to fenomén! Každý kdo byl tehdy nižšího věku, mu podlehl, ale přiznejme si, ty časy už sou nadobro pryč.
Bylo nebylo, společenský nátlak mě donutil si koupit sběratelskou karetní hru Pokémon. Věřte nebo ne, byla to edition 2. Jednalo se o jakýsi elektricko –travní balíček s Beedrillem jako nejsilnější kartou celého předkonstruovaného balíčku. Jako tehdy desetiletý chlapec, jsem neměl moc finančních prostředků, abych si postavil nejsilnější balíčky podle jediného zdroje tehdejších decklistů, kterým byla Legenda. Tento fakt mě ovšem neodradil a já si dál stavěl své vlastní konstrukce. Nebudeme si nic nalhávat, stály za starou belu.
Po potupné prohře jsem se odhodlal, že už nikdy neprohraju a začal jsem budovat nějaký ten silnější balíček. S tím byla úzce spjatá návštěva Pražské herny Warlord, kde jsem získal, co jsem potřeboval. Moje hráčská kariéra se nepohybovala na žádné úrovni, byl jsem něco, čemu se dnes říká casual hráč a přesto sem u hry zůstal do roku 2005. V roce 2005 jsem se rozhodl, že opráším karty a vytáhnu svůj balíček založený na ultimátním Modrém Kabutopsovi a vydám se do Warlordu. Jak spousta z vás jistě tuší, moc dobře sem nepořídil, bylo mi pouze oznámeno, že jsem zaspal dobu a že jediné místo kde se to v Praze ještě hraje je Černý Rytíř. Cesta má tedy změnila směr a zajel jsem se tedy podívat na místo poslední záchrany, avšak i tam sem nebyl potěšen, bylo mi oznámeno, že Pokémoni už se hrají jen příležitostně. Zatlačil jsem slzu a smutně se podíval na prodavače, který pochopil zoufalost mé situace: „A nechceš zkusit Magic?“, zněla jeho slova.
Cílem tohoto článku je upozornit na skvělou hru Magic the Gathering a v případě, že byste někdy končili s Pokemony, určitě vyzkoušejte Magic, protože je to zase úplně něco jiného.
Nyní už předávám slovo Romanovi.
Pamatuji si jako dnes, když sem poprvé spatřil nažloutlou, myš připomínající příšerku, co mrská blesky všude kolem sebe. Bylo to září roku 2000, kdy TV Nova začala vysílat japonský animovaný seriál Pokémon. Seriál odstartoval nákazu jménem Pokémon a ta se začala šířit po celé zemi rychlostí blesku. Byl to fenomén! Každý kdo byl tehdy nižšího věku, mu podlehl, ale přiznejme si, ty časy už sou nadobro pryč.Bylo nebylo, společenský nátlak mě donutil si koupit sběratelskou karetní hru Pokémon. Věřte nebo ne, byla to edition 2. Jednalo se o jakýsi elektricko –travní balíček s Beedrillem jako nejsilnější kartou celého předkonstruovaného balíčku. Jako tehdy desetiletý chlapec, jsem neměl moc finančních prostředků, abych si postavil nejsilnější balíčky podle jediného zdroje tehdejších decklistů, kterým byla Legenda. Tento fakt mě ovšem neodradil a já si dál stavěl své vlastní konstrukce. Nebudeme si nic nalhávat, stály za starou belu.
Poprvé jsem se podíval na turnaj do jedné herny v Kralupech nad Vltavou. Pamatuju si, že mě rozsekal ještě tak o 3 roky mladší kluk, s tehdejším balíčkem Rain Dance, protože moje strategie: „Zdržovat Chansey a na střídačce si připravovat Charizarda“, se prostě neukázala jako nejlepší .
Po potupné prohře jsem se odhodlal, že už nikdy neprohraju a začal jsem budovat nějaký ten silnější balíček. S tím byla úzce spjatá návštěva Pražské herny Warlord, kde jsem získal, co jsem potřeboval. Moje hráčská kariéra se nepohybovala na žádné úrovni, byl jsem něco, čemu se dnes říká casual hráč a přesto sem u hry zůstal do roku 2005. V roce 2005 jsem se rozhodl, že opráším karty a vytáhnu svůj balíček založený na ultimátním Modrém Kabutopsovi a vydám se do Warlordu. Jak spousta z vás jistě tuší, moc dobře sem nepořídil, bylo mi pouze oznámeno, že jsem zaspal dobu a že jediné místo kde se to v Praze ještě hraje je Černý Rytíř. Cesta má tedy změnila směr a zajel jsem se tedy podívat na místo poslední záchrany, avšak i tam sem nebyl potěšen, bylo mi oznámeno, že Pokémoni už se hrají jen příležitostně. Zatlačil jsem slzu a smutně se podíval na prodavače, který pochopil zoufalost mé situace: „A nechceš zkusit Magic?“, zněla jeho slova.
Tak jsem to zkusil, koupil si nějaký modro-bílý starter. Nebudu vám lhát, čmuchal jsem zradu. Všechno jsem to rozbalil, přečetl si stručná pravidla a moc jsem tomu nerozuměl, naštěstí se mě chopil jeden člen obsluhy Rytíře a v kostce, rychle, stručně mi všechno vysvětlil. Počátky byly velice krkolomné, dělal jsem ohromné chyby v pravidlech, za každou soupeřovu zabitou příšeru bych si nejradši lízal odměnu a fáze jednotlivých kol pro mě neexistovaly.
Uplynulo pár měsíců a já jsem začal mít první úspěchy na turnajích. Internet jako informační médium se rozšířil do široké veřejnosti, čili bylo jednoduché najít jaký, který balíček byl a je úspěšný. Uznávám, že z počátku jsem hře Magic: the Gathering věnoval veškeré své nevelké kapesné, ale který koníček dnes nestojí peníze. Za půl roku od počátku aktivního hraní jsem měl tehdy poměrně slušný balík zvaný affinita, který mi vyhovoval svou jednoduchostí na hraní a já jsem si s ním konečně vyhrál svoje vysněné 1. místo.
Začít s Magicem pro mě bylo stejně napínavé, jako začínat s Pokémony. Každý rozbalený booster je velké dobrodružství. Nadšení stavět nové balíčky mám ještě dnes. Komunita hráčů Magicu je rozrostlá, organizace je většinou perfektní a prožitek ze hry je přinejhorším stejný.
Pokud se mám dostat ke srovnání těchto dvou her, tak nevím, jak k posudku mám přistupovat. Pokémoni jsou srdeční záležitost (Album nyní má můj mladší brácha který si dokonce začal kupovat boostery nejnovějších edic), ale na druhou stranu, Pokémoni mi nikdy nepřinesli tolik zajímavých situací na stole. Magic je karetní hra nekonečných možností, existuje obrovské množství karet a čím větší množství, tím více zábavy. No řekněte sami, netoužili jste někdy svému kamarádovi říct: „A máš to za milion damage!“ ? Ano, i to je možné. V Magicu totiž existuje hromada různých kombo balíčků, založených na spoustě různých principů, ale pokud vás nebaví přemýšlet, stačí si postavit balíček se spoustou příšer a útočit na vaše soupeře po zemi, nebo vzduchem.
Dalším rozdílem mezi těmito hrami jsou obrázky. Nebudu shazovat obrázky jednoho či druhého už jen proto, že jsem zarytý fanda anime a mangy, ale bylo by nelidské neuznat, že obrázky Pokémonů působí pro starší hráče poněkud infantilně. Na tvorbě Magicových kartiček se podílí ohromné množství umělců a tak se některé kousky mohou objevit i na zdech v podobě obrazů.
Závěrem bych rád dodal, že obě hry si mě naprosto získaly a pohltily mě. Není důležité, jakou hru hrajete, ale s kým jí hrajete. Pokud bych však mohl být tak drzý, prosím vás, neodsuzujte ani jednu z těchto her. Není dobré odsuzovat neznámé.
Pokud byste se chtěli dovědět více o Magicu, tak se podívejte na www.magic-guru.cz.
Pokud byste se chtěli dovědět více o Magicu, tak se podívejte na www.magic-guru.cz.
Děkuji vám, pokud jste dočetli až sem a tímto se s vámi loučím, Roman Pivec.
Komentáře
Přispívat mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud chcete vložit komentář, přihlaste se ZDE.
